Jak přežít první rok na vysoké

Přečtete za 3 minut(y)

Máte za sebou maturitu, dobrá práce. Teď, když je to za vámi, je nutné si přiznat, že to nebylo to nejtěžší, co člověka při studiu může potkat. Po nekonečně dlouhých čtyřměsíčních prázdninách vás totiž čeká něco, kde se obdoba maturity dělá každý půlrok. Ať už se vám třeba nechce do práce, nutí vás rodiče nebo jdete z vlastního přesvědčení (ta nejlepší možnost), čeká vás teď obrovská životní změna v podobě vysokoškolského studia.

Na základní škole nesmíte bez učitelského dozoru ani na oběd do jídelny. Na střední škole už se osobní svobody poněkud rozšíří a člověk je samostatnější. Ve chvíli, kdy nabude plnoletosti a dostane možnost psát si omluvenky bez vědomí rodičů, snaží se, aby střední škola dostála svému jménu – chodí do ní už jen ve středu.

Na „vejšce“ je studium ale o něčem jiném. Minimálně v prvním ročníku budete jen číslo. Číslo, ke kterému jsou v informačním systému přiřazeny vaše osobní údaje, které ale nikoho nezajímají. Není také důvod, aby někoho zajímaly, existuje totiž dost solidní šance, že než se dohrabete k prvnímu zkouškovému období, budete ze systému vymazáni. Tak to prostě je. Jak ale docílit toho, aby se to nestalo? Zde jsou čtyři klíčové rady.

Najděte si kamarády na stejné úrovni

Najít si kamarády na vysoké je opravdu jednoduché. Najít si ale dobré kamarády, kteří vám pomohou projít školou bez újmy na zdraví, už je trochu složitější. Základem je, aby byli přibližně na stejné vědomostní úrovni jako vy. Není nic horšího, než když vám jde o červený diplom (obdoba vyznamenání na základní a střední škole), zatímco všichni vaši kamarádi balancují na hranici mezi vyhozením a prolézáním s odřenýma ušima. Budou vás prostě táhnout ke dnu, ačkoliv to ani nemusí dělat vědomě. Nicméně mít o mnoho lepší kamarády také může působit negativně. Pokud je někdo ve všem neustále lepší než vy a s nikým jiným nemáte srovnání, vaše sebevědomí bude trpět, a to se může podepsat na vašich studijních výsledcích.

Dělejte úkoly průběžně

Zatímco v předchozích školách vás pořád někdo kontroloval, jestli nosíte včas úkoly, na vysoké je neplnění povinností jen a jen váš problém. Na střední člověk lamentuje, že ta či ona úloha je naprosto zbytečná. Mnohdy je to pravda, ale na vysoké ne. 99 % úkolů, které tam dostanete, poskytuje výbornou průpravu ke zkoušce, a tak se jejich nesplněním přibližujete vyhazovu. Kromě toho také úkoly většinou slouží k udělení zápočtu, takže se ke konci semestru může stát, že zatímco vy honíte zápočty, vaši „úkoly včas plnící“ kolegové se už prokousávají zkouškami.

Choďte na přednášky, i když jsou nuda 

Někdy se stane, že vám přednášející úplně nesedne. Někdy se ale stane, že ho přímo nenávidíte. Jste na něj naštvaní, už když ráno vstáváte. Říkáte si, že zábavnější je i koukat do zdi nebo jezdit tramvají z konečné na končenou. No a protože jsou přednášky nepovinné, dostanete zaječí úmysly. To je chyba. I sebehorší přednášející vám dá víc, než když budete doma sedět nad skripty a nahlas si je číst. A ruku na srdce, to dělat nebudete. Místo přednášky pak budete vyspávat, vysedávat v hospodě nebo brouzdat Instagramem. Všechno to ale pocítíte jak na cvičeních, tak hlavně pak na zkouškách.

Připravte si dobrou strategii na zkouškové období

Tak a je to tady. Zkouškové přišlo dřív, než jste se nadáli. Je potřeba se na chvíli zastavit a promyslet strategii na následující týdny. Pokud jste si v jednom z předmětů jistější než v ostatních, je dobré s ním začít. Pokud jste si jistí opravdu hodně, zkuste předtermín. Ušetří vám to mnoho času na učení na další zkoušky. Pokud se to nepovede, nevadí, zkouškové přeci ještě nezačalo. Co se ostatních předmětů týče, rozvrhněte si je tak, abyste měli čas na případné opravné pokusy. Strategii je dobré dodržovat, a tak pokud nezvládnete zkoušku, není dobré v panice, která jistojistě přijde, celý plán v pěti minutách rozkopat a náhradní termín si dát den po neúspěšném pokusu. Z těchto důvodů je dobré ve zvolené strategii počítat i s neúspěšnými pokusy.

Těchto pár pravidel by vám mělo pomoct „přežít“ první semestr a první zkouškové a následně i pohodlně dostudovat celou vysokou školu. Nezapomeňte, že je to všechno na vás. Nikdo vás nebude nutit něco dělat, když vás vyhodí, je to váš problém. Ne jejich, ani rodičů, ale váš.