Kde | Jak | Co | Proč | Návody | Rady | Tipy | Zajímavosti | Recepty
Nakloněná hlava může znamenat, že pes pozorně poslouchá nebo se snaží lépe porozumět tomu, co říkáme. Jediný důvod ale vědci zatím nepotvrdili.
Když na psa promluvíme a on nakloní hlavu na stranu, snadno v tom vidíme zvědavost nebo snahu porozumět. Může jít o projev pozornosti, ale přesný důvod tohoto chování není u všech psů stejný a věda zatím nenabízí jediné vysvětlení.
Pokračovat ve čtení „Proč psi naklánějí hlavu, když na ně mluvíme“
Přešlapování tlapkami bývá projevem pohody a chování, které si kočka nese z kotěcího věku. Někdy ale může signalizovat i stres nebo nepohodlí.
Kočka se uvelebí na dece, vedle vás nebo přímo na vašem klíně a začne střídavě zatlačovat předními tlapkami. Tomuto rytmickému pohybu se říká přešlapování nebo také hnětení. Většinou jde o běžné chování, které souvisí s pohodou a vzpomínkou na kočičí mládí.
Pokračovat ve čtení „Proč kočka přešlapuje tlapkami na místě“
Kopřivové chloupky fungují jako drobné injekční jehly. Při kontaktu proniknou do kůže a uvolní látky, které vyvolají pálení, svědění a zarudnutí.
Stačí se při procházce otřít o kopřivu a na kůži se brzy objeví známé pálení a svědění. Nejde o obyčejné škrábnutí: rostlina má na listech a stoncích drobné žahavé chloupky, které při dotyku předají do kůže dráždivé látky.
Pokračovat ve čtení „Proč kopřiva pálí a co se děje při dotyku“
Svědění po štípnutí není způsobené samotným vpíchnutím, ale reakcí imunitního systému na látky, které komár při sání vypustí do kůže.
Komár při sání vypouští do kůže sliny s látkami, které mu pomáhají získat krev. Imunitní systém je vyhodnotí jako cizí a spustí obrannou reakci. Právě ta stojí za svěděním, zarudnutím a typickým pupínkem.
Ranní dech obvykle souvisí s tím, že se během spánku tvoří méně slin. Bakterie tak mají více prostoru rozkládat zbytky v ústech.
Po probuzení mívá nepříjemný dech mnoho lidí. Většinou jde o běžný jev, který po napití, vyčištění zubů a snídani ustoupí. Hlavní příčinou je přirozené noční zpomalení tvorby slin: ústa jsou sušší a bakterie v nich mohou snáze vytvářet látky s nepříjemným zápachem.
Krátké zamotání hlavy po postavení často souvisí s tím, že se krevní oběh nestihne přizpůsobit změně polohy. Někdy ale může jít o signál, který stojí za pozornost.
Vstanete ze židle nebo z postele a na okamžik se vám zatmí před očima, zatočí hlava nebo máte pocit, že ztratíte rovnováhu. Často jde o krátkou reakci oběhového systému na rychlou změnu polohy. Tělo ji obvykle zvládne samo, ale pokud se potíže opakují nebo jsou výrazné, je dobré věnovat jim pozornost.
Pokračovat ve čtení „Proč se při rychlém vstávání někdy zatočí hlava“
Vrásky na prstech nevznikají jen tím, že kůže nasákne vodou. Jejich tvorbu řídí nervový systém a souvisí se změnami pod kůží.
Po koupeli nebo delším pobytu v bazénu se na konečcích prstů objeví nápadné rýhy. Dříve se vysvětlovaly tím, že kůže ve vodě nabobtná, ale samotné nasáknutí vody tento jev nevystihuje. Na vzniku vrásek se aktivně podílí nervový systém.
Pokračovat ve čtení „Proč se prsty po dlouhém pobytu ve vodě zvrásní“
Zívání se objevuje při únavě i při změnách bdělosti. Proč přesně vzniká, věda stále zkoumá — nakažlivost ale zřejmě souvisí s tím, jak vnímáme druhé.
Zívnutí se často objeví, když jsme unavení, právě se probouzíme nebo se dlouho soustředíme na nezáživnou činnost. A někdy stačí zahlédnout, uslyšet nebo si jen představit, jak zívá někdo jiný. Přestože jde o běžný jev, jeho přesná funkce není dodnes zcela objasněná.
Sny se objevují v různých fázích spánku, ale jejich přesný účel věda stále zkoumá. To, zda si je po probuzení vybavíme, závisí mimo jiné na tom, kdy se probudíme a jak si mozek ukládá vzpomínky.
Sny mohou být živé, podivné i zcela všední. Někdy si z nich po probuzení pamatujeme celý příběh, jindy jen neurčitý pocit, a často vůbec nic. Proč mozek během spánku vytváří snové zážitky a proč se nám tak rychle ztrácejí z paměti? Na obě otázky existují vědecká vysvětlení, jejich přesný význam však není definitivně objasněn.
Pokračovat ve čtení „Proč se nám zdají sny a proč si je často nepamatujeme“
Kručení v břiše nemusí znamenat, že je čas se najíst. Zvuky vznikají při běžném pohybu trávicí soustavy a mohou mít několik příčin.
Kručení v břiše si často spojujeme s hladem, ale prázdný žaludek není jediným důvodem, proč se ozývá naše trávení. Zvuky vznikají, když se žaludek a střeva stahují a posouvají dál potravu, tekutiny i plyn. Proto může břicho kručet také po jídle nebo ve chvíli, kdy se cítíme sytí.
Pokračovat ve čtení „Proč nám kručí v břiše, i když nemáme hlad“