Kde | Jak | Co | Proč | Návody | Rady | Tipy | Zajímavosti | Recepty
Kopřivové chloupky fungují jako drobné injekční jehly. Při kontaktu proniknou do kůže a uvolní látky, které vyvolají pálení, svědění a zarudnutí.
Stačí se při procházce otřít o kopřivu a na kůži se brzy objeví známé pálení a svědění. Nejde o obyčejné škrábnutí: rostlina má na listech a stoncích drobné žahavé chloupky, které při dotyku předají do kůže dráždivé látky.
Pokračovat ve čtení „Proč kopřiva pálí a co se děje při dotyku“
Svědění po štípnutí není způsobené samotným vpíchnutím, ale reakcí imunitního systému na látky, které komár při sání vypustí do kůže.
Komár při sání vypouští do kůže sliny s látkami, které mu pomáhají získat krev. Imunitní systém je vyhodnotí jako cizí a spustí obrannou reakci. Právě ta stojí za svěděním, zarudnutím a typickým pupínkem.
Ranní dech obvykle souvisí s tím, že se během spánku tvoří méně slin. Bakterie tak mají více prostoru rozkládat zbytky v ústech.
Po probuzení mívá nepříjemný dech mnoho lidí. Většinou jde o běžný jev, který po napití, vyčištění zubů a snídani ustoupí. Hlavní příčinou je přirozené noční zpomalení tvorby slin: ústa jsou sušší a bakterie v nich mohou snáze vytvářet látky s nepříjemným zápachem.
Krátké zamotání hlavy po postavení často souvisí s tím, že se krevní oběh nestihne přizpůsobit změně polohy. Někdy ale může jít o signál, který stojí za pozornost.
Vstanete ze židle nebo z postele a na okamžik se vám zatmí před očima, zatočí hlava nebo máte pocit, že ztratíte rovnováhu. Často jde o krátkou reakci oběhového systému na rychlou změnu polohy. Tělo ji obvykle zvládne samo, ale pokud se potíže opakují nebo jsou výrazné, je dobré věnovat jim pozornost.
Pokračovat ve čtení „Proč se při rychlém vstávání někdy zatočí hlava“
Vrásky na prstech nevznikají jen tím, že kůže nasákne vodou. Jejich tvorbu řídí nervový systém a souvisí se změnami pod kůží.
Po koupeli nebo delším pobytu v bazénu se na konečcích prstů objeví nápadné rýhy. Dříve se vysvětlovaly tím, že kůže ve vodě nabobtná, ale samotné nasáknutí vody tento jev nevystihuje. Na vzniku vrásek se aktivně podílí nervový systém.
Pokračovat ve čtení „Proč se prsty po dlouhém pobytu ve vodě zvrásní“
Zívání se objevuje při únavě i při změnách bdělosti. Proč přesně vzniká, věda stále zkoumá — nakažlivost ale zřejmě souvisí s tím, jak vnímáme druhé.
Zívnutí se často objeví, když jsme unavení, právě se probouzíme nebo se dlouho soustředíme na nezáživnou činnost. A někdy stačí zahlédnout, uslyšet nebo si jen představit, jak zívá někdo jiný. Přestože jde o běžný jev, jeho přesná funkce není dodnes zcela objasněná.
Sny se objevují v různých fázích spánku, ale jejich přesný účel věda stále zkoumá. To, zda si je po probuzení vybavíme, závisí mimo jiné na tom, kdy se probudíme a jak si mozek ukládá vzpomínky.
Sny mohou být živé, podivné i zcela všední. Někdy si z nich po probuzení pamatujeme celý příběh, jindy jen neurčitý pocit, a často vůbec nic. Proč mozek během spánku vytváří snové zážitky a proč se nám tak rychle ztrácejí z paměti? Na obě otázky existují vědecká vysvětlení, jejich přesný význam však není definitivně objasněn.
Pokračovat ve čtení „Proč se nám zdají sny a proč si je často nepamatujeme“
Kručení v břiše nemusí znamenat, že je čas se najíst. Zvuky vznikají při běžném pohybu trávicí soustavy a mohou mít několik příčin.
Kručení v břiše si často spojujeme s hladem, ale prázdný žaludek není jediným důvodem, proč se ozývá naše trávení. Zvuky vznikají, když se žaludek a střeva stahují a posouvají dál potravu, tekutiny i plyn. Proto může břicho kručet také po jídle nebo ve chvíli, kdy se cítíme sytí.
Pokračovat ve čtení „Proč nám kručí v břiše, i když nemáme hlad“
Husí kůže je drobná, mimovolná reakce těla na chlad i silné emoce. U našich předků měla praktický význam, dnes už člověka příliš nezahřeje.
Stačí vyjít do zimy, zaslechnout silnou hudbu nebo se něčeho leknout a na kůži se objeví drobné hrbolky. Říkáme jim husí kůže. Jde o mimovolnou reakci těla, která se spouští nejen chladem, ale také některými emocemi.
Vnitřní biologické hodiny, pravidelný režim i očekávání ranního vstávání mohou způsobit, že se člověk probudí ještě před zazvoněním budíku.
Budík ještě nezazvonil, ale oči jsou otevřené a člověk už tuší, kolik je hodin. Probuzení těsně před nastaveným časem není nic neobvyklého. Často za ním stojí souhra vnitřních biologických hodin, pravidelného režimu a očekávání, že ráno bude potřeba vstát.
Pokračovat ve čtení „Proč se někdy probudíme těsně před budíkem“