Jak poznat, že se pes nudí

Ničení věcí nebo neustálé vyžadování pozornosti může ukazovat na nudu, samo o sobě ji ale nepotvrzuje. Důležitý je kontext i změna oproti obvyklému chování psa.

Pes, který nemá dostatek podnětů, si někdy najde vlastní zábavu: začne okusovat nábytek, štěkat nebo se dožadovat pozornosti. Podobné projevy ale mohou mít i jiné příčiny, například stres, strach, bolest nebo potíže spojené se samotou. Proto je dobré sledovat, kdy se chování objevuje a zda se liší od toho, co je pro vašeho psa běžné.

Pokračovat ve čtení „Jak poznat, že se pes nudí“

Proč kočky shazují věci ze stolu

Shazování předmětů může souviset se zvědavostí, loveckým chováním i snahou získat pozornost. Kočku obvykle netrestá smysl pro pomstu, ale její přirozené potřeby a zkušenosti.

Na stole leží propiska, sklenička nebo klíče. Kočka se přiblíží, lehce do předmětu ťukne packou a sleduje, co se stane, když spadne na zem. Pro člověka je to často jen nepořádek, pro kočku ale může jít o zajímavý podnět, hru nebo způsob, jak získat pozornost.

Pokračovat ve čtení „Proč kočky shazují věci ze stolu“

Proč psi naklánějí hlavu, když na ně mluvíme

Nakloněná hlava může znamenat, že pes pozorně poslouchá nebo se snaží lépe porozumět tomu, co říkáme. Jediný důvod ale vědci zatím nepotvrdili.

Když na psa promluvíme a on nakloní hlavu na stranu, snadno v tom vidíme zvědavost nebo snahu porozumět. Může jít o projev pozornosti, ale přesný důvod tohoto chování není u všech psů stejný a věda zatím nenabízí jediné vysvětlení.

Pokračovat ve čtení „Proč psi naklánějí hlavu, když na ně mluvíme“

Proč kočka přešlapuje tlapkami na místě

Přešlapování tlapkami bývá projevem pohody a chování, které si kočka nese z kotěcího věku. Někdy ale může signalizovat i stres nebo nepohodlí.

Kočka se uvelebí na dece, vedle vás nebo přímo na vašem klíně a začne střídavě zatlačovat předními tlapkami. Tomuto rytmickému pohybu se říká přešlapování nebo také hnětení. Většinou jde o běžné chování, které souvisí s pohodou a vzpomínkou na kočičí mládí.

Pokračovat ve čtení „Proč kočka přešlapuje tlapkami na místě“

Proč kopřiva pálí a co se děje při dotyku

Kopřivové chloupky fungují jako drobné injekční jehly. Při kontaktu proniknou do kůže a uvolní látky, které vyvolají pálení, svědění a zarudnutí.

Stačí se při procházce otřít o kopřivu a na kůži se brzy objeví známé pálení a svědění. Nejde o obyčejné škrábnutí: rostlina má na listech a stoncích drobné žahavé chloupky, které při dotyku předají do kůže dráždivé látky.

Pokračovat ve čtení „Proč kopřiva pálí a co se děje při dotyku“

Proč komáří štípnutí svědí

Svědění po štípnutí není způsobené samotným vpíchnutím, ale reakcí imunitního systému na látky, které komár při sání vypustí do kůže.

Komár při sání vypouští do kůže sliny s látkami, které mu pomáhají získat krev. Imunitní systém je vyhodnotí jako cizí a spustí obrannou reakci. Právě ta stojí za svěděním, zarudnutím a typickým pupínkem.

Pokračovat ve čtení „Proč komáří štípnutí svědí“

Proč máme ráno zápach z úst

Ranní dech obvykle souvisí s tím, že se během spánku tvoří méně slin. Bakterie tak mají více prostoru rozkládat zbytky v ústech.

Po probuzení mívá nepříjemný dech mnoho lidí. Většinou jde o běžný jev, který po napití, vyčištění zubů a snídani ustoupí. Hlavní příčinou je přirozené noční zpomalení tvorby slin: ústa jsou sušší a bakterie v nich mohou snáze vytvářet látky s nepříjemným zápachem.

Pokračovat ve čtení „Proč máme ráno zápach z úst“

Proč se při rychlém vstávání někdy zatočí hlava

Krátké zamotání hlavy po postavení často souvisí s tím, že se krevní oběh nestihne přizpůsobit změně polohy. Někdy ale může jít o signál, který stojí za pozornost.

Vstanete ze židle nebo z postele a na okamžik se vám zatmí před očima, zatočí hlava nebo máte pocit, že ztratíte rovnováhu. Často jde o krátkou reakci oběhového systému na rychlou změnu polohy. Tělo ji obvykle zvládne samo, ale pokud se potíže opakují nebo jsou výrazné, je dobré věnovat jim pozornost.

Pokračovat ve čtení „Proč se při rychlém vstávání někdy zatočí hlava“

Proč se prsty po dlouhém pobytu ve vodě zvrásní

Vrásky na prstech nevznikají jen tím, že kůže nasákne vodou. Jejich tvorbu řídí nervový systém a souvisí se změnami pod kůží.

Po koupeli nebo delším pobytu v bazénu se na konečcích prstů objeví nápadné rýhy. Dříve se vysvětlovaly tím, že kůže ve vodě nabobtná, ale samotné nasáknutí vody tento jev nevystihuje. Na vzniku vrásek se aktivně podílí nervový systém.

Pokračovat ve čtení „Proč se prsty po dlouhém pobytu ve vodě zvrásní“

Proč zíváme a proč se zívání přenáší

Zívání se objevuje při únavě i při změnách bdělosti. Proč přesně vzniká, věda stále zkoumá — nakažlivost ale zřejmě souvisí s tím, jak vnímáme druhé.

Zívnutí se často objeví, když jsme unavení, právě se probouzíme nebo se dlouho soustředíme na nezáživnou činnost. A někdy stačí zahlédnout, uslyšet nebo si jen představit, jak zívá někdo jiný. Přestože jde o běžný jev, jeho přesná funkce není dodnes zcela objasněná.

Pokračovat ve čtení „Proč zíváme a proč se zívání přenáší“