Kde | Jak | Co | Proč | Návody | Rady | Tipy | Zajímavosti | Recepty
Vrásky na prstech nevznikají jen tím, že kůže nasákne vodou. Jejich tvorbu řídí nervový systém a souvisí se změnami pod kůží.
Po koupeli nebo delším pobytu v bazénu se na konečcích prstů objeví nápadné rýhy. Dříve se vysvětlovaly tím, že kůže ve vodě nabobtná, ale samotné nasáknutí vody tento jev nevystihuje. Na vzniku vrásek se aktivně podílí nervový systém.
Pokračovat ve čtení „Proč se prsty po dlouhém pobytu ve vodě zvrásní“
Zívání se objevuje při únavě i při změnách bdělosti. Proč přesně vzniká, věda stále zkoumá — nakažlivost ale zřejmě souvisí s tím, jak vnímáme druhé.
Zívnutí se často objeví, když jsme unavení, právě se probouzíme nebo se dlouho soustředíme na nezáživnou činnost. A někdy stačí zahlédnout, uslyšet nebo si jen představit, jak zívá někdo jiný. Přestože jde o běžný jev, jeho přesná funkce není dodnes zcela objasněná.
Sny se objevují v různých fázích spánku, ale jejich přesný účel věda stále zkoumá. To, zda si je po probuzení vybavíme, závisí mimo jiné na tom, kdy se probudíme a jak si mozek ukládá vzpomínky.
Sny mohou být živé, podivné i zcela všední. Někdy si z nich po probuzení pamatujeme celý příběh, jindy jen neurčitý pocit, a často vůbec nic. Proč mozek během spánku vytváří snové zážitky a proč se nám tak rychle ztrácejí z paměti? Na obě otázky existují vědecká vysvětlení, jejich přesný význam však není definitivně objasněn.
Pokračovat ve čtení „Proč se nám zdají sny a proč si je často nepamatujeme“
Kručení v břiše nemusí znamenat, že je čas se najíst. Zvuky vznikají při běžném pohybu trávicí soustavy a mohou mít několik příčin.
Kručení v břiše si často spojujeme s hladem, ale prázdný žaludek není jediným důvodem, proč se ozývá naše trávení. Zvuky vznikají, když se žaludek a střeva stahují a posouvají dál potravu, tekutiny i plyn. Proto může břicho kručet také po jídle nebo ve chvíli, kdy se cítíme sytí.
Pokračovat ve čtení „Proč nám kručí v břiše, i když nemáme hlad“
Husí kůže je drobná, mimovolná reakce těla na chlad i silné emoce. U našich předků měla praktický význam, dnes už člověka příliš nezahřeje.
Stačí vyjít do zimy, zaslechnout silnou hudbu nebo se něčeho leknout a na kůži se objeví drobné hrbolky. Říkáme jim husí kůže. Jde o mimovolnou reakci těla, která se spouští nejen chladem, ale také některými emocemi.
Vnitřní biologické hodiny, pravidelný režim i očekávání ranního vstávání mohou způsobit, že se člověk probudí ještě před zazvoněním budíku.
Budík ještě nezazvonil, ale oči jsou otevřené a člověk už tuší, kolik je hodin. Probuzení těsně před nastaveným časem není nic neobvyklého. Často za ním stojí souhra vnitřních biologických hodin, pravidelného režimu a očekávání, že ráno bude potřeba vstát.
Pokračovat ve čtení „Proč se někdy probudíme těsně před budíkem“
Nepříjemný zápach z ventilace často souvisí s vlhkostí a nečistotami v klimatizaci. Podle jeho původu ale může jít také o zanesený filtr nebo jiný problém.
Zapnete klimatizaci a z výdechů se začne šířit zatuchlý nebo nepříjemně sladký pach. Nejčastěji za to může vlhkost, která zůstává v klimatizační soustavě, ale příčinou bývá také zanesený kabinový filtr nebo problém s odvodem vody. Zápach se vyplatí nepřekrývat vůní do auta – důležité je zjistit, odkud pochází.
Pokračovat ve čtení „Proč klimatizace v autě zapáchá a co s tím“
Mírný pokles tlaku může být přirozený, za rychlým únikem vzduchu ale často stojí závada. Jak poznat rozdíl a co dělat?
I pneumatika, která nemá defekt, může časem ztrácet tlak. Vzduch totiž pomalu proniká drobnými póry v její gumové směsi. Pokud ale tlak klesá rychle nebo opakovaně jen u jednoho kola, může jít o poškození, netěsný ventilek nebo problém s dosednutím pneumatiky na ráfek.
Pokračovat ve čtení „Proč se pneumatiky postupně vypouštějí“
Mráz zatěžuje baterii, zvyšuje odpor motoru a může zkomplikovat zapálení palivové směsi. Záleží také na tom, jak auto používáte a v jakém stavu jsou jeho součásti.
Otočíte klíčkem nebo stisknete tlačítko startování a motor se místo obvyklého okamžitého naskočení jen pomalu převaluje, případně nenastartuje vůbec. V zimě se taková situace objevuje častěji, protože nízká teplota zhoršuje podmínky pro několik důležitých součástí auta najednou.
Žlutá tráva po zimě nemusí znamenat, že je trávník zničený. Zjistěte, co za změnou barvy stojí a jak postupovat při jarní obnově.
Žluté nebo místy zahnědlé plochy po zimě jsou na zahradě běžné. Tráva mohla být dlouho pod sněhem, trpět přemokřením nebo se poškodit plísní. Než se pustíte do dosévání a hnojení, dejte trávníku čas a zkuste zjistit, co přesně se s ním stalo. Část porostu se po oteplení často znovu zazelená sama.
Pokračovat ve čtení „Proč trávník po zimě žloutne a jak ho obnovit“