EET 2.0 se má vrátit jako systém evidence tržeb, ale přesný rozsah povinností bude záviset na konečné podobě zákona. Důležitá otázka zní, zda zákazník zaplatí přímo při nákupu, nebo pošle peníze běžným převodem. Samotný QR kód přitom není zvláštní druh platby – pouze způsob, jak platební příkaz zadat.
Co se má evidovat
Podle dosud představovaných záměrů má EET 2.0 zahrnovat především platby přijaté při prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Počítá se s hotovostí i s bezhotovostními platbami, které zákazník uskuteční přímo v souvislosti s nákupem. Konkrétní pravidla však musí stanovit připravovaný zákon, takže záměry zatím nelze zaměňovat za platnou povinnost.
Platba kartou
Platby kartou uskutečněné u obchodníka se podle dosavadního návrhu mají do evidence zahrnout. To, že peníze přijdou na účet prodejce až prostřednictvím karetní společnosti, samo o sobě neznamená, že jde o běžný bankovní převod. Zákazník platí kartou při nákupu a právě tento způsob úhrady se má posuzovat jako evidovaná tržba.
Bankovní převod
Běžný převod mezi účty se od platby kartou liší. Zákazník například obdrží fakturu, později ji uhradí ze svého internetového bankovnictví a platba dorazí na účet prodávajícího. Podle dosud zveřejněných záměrů se takové převody nemají evidovat stejně jako platby přijaté přímo při prodeji. Konečné vymezení ale bude záležet na zákonném znění.
QR kód: rozhoduje způsob úhrady
QR kód může zákazníkovi předvyplnit platební příkaz, ale sám o sobě neurčuje, zda půjde o evidovanou tržbu. Pokud zákazník naskenuje kód u pokladny a odešle okamžitou platbu v rámci nákupu, návrhy počítají s tím, že by se taková úhrada mohla evidovat. Jestliže QR kód slouží jen k zaplacení později vystavené faktury běžným převodem, jde o jinou situaci. Rozhodující tedy není přítomnost kódu, ale povaha a okamžik platby.
Co zatím není definitivní
Dokud nebude schváleno konečné znění pravidel, nelze s jistotou určit, jaké konkrétní QR platby nebo další bezhotovostní úhrady budou do EET 2.0 spadat. Pro podnikatele i zákazníky proto platí jednoduché vodítko: rozlišovat mezi zaplacením při nákupu a následnou úhradou převodem, ale konečné posouzení ověřit podle přijatého zákona.