Zívnutí se často objeví, když jsme unavení, právě se probouzíme nebo se dlouho soustředíme na nezáživnou činnost. A někdy stačí zahlédnout, uslyšet nebo si jen představit, jak zívá někdo jiný. Přestože jde o běžný jev, jeho přesná funkce není dodnes zcela objasněná.
Co se při zívání děje
Zívnutí je mimovolní pohyb, při kterém otevřeme ústa, zhluboka se nadechneme a následně vydechneme. Často se při něm protáhnou také svaly obličeje a krku. Zívání se objevuje v různých situacích, zejména při ospalosti, po probuzení nebo při přechodu mezi stavem bdělosti a únavou.
Dříve se zívání často vysvětlovalo tím, že tělo potřebuje více kyslíku nebo se zbavuje přebytku oxidu uhličitého. Výzkumy ale takové jednoduché vysvětlení nepodporují. Zívnutí tedy není spolehlivým signálem, že nám v těle chybí kyslík.
Proč zíváme
Vědci zkoumají několik možných funkcí zívání. Jedna z hypotéz předpokládá, že pomáhá měnit míru bdělosti nebo udržovat pozornost. Jiné úvahy se týkají regulace teploty mozku, tato představa však není definitivně potvrzená. Je možné, že zívání nemá jediný účel a souvisí s více tělesnými procesy.
Častěji zíváme při nedostatku spánku, ale také při nudě nebo během klidných přechodů mezi činnostmi. Samotné zívnutí přitom nemusí znamenat, že se nudíme nebo že jsme nevyspalí. Jde o běžnou reakci, jejíž příčiny se mohou překrývat.
Proč je zívání nakažlivé
Nakažlivé zívání může spustit pohled na zívajícího člověka, zvuk zívnutí, ale někdy i pouhá myšlenka na něj. Nejde o nemoc ani o vědomé napodobování. Mozek zkrátka může na zívnutí druhého člověka reagovat vlastním zívnutím.
Přesný mechanismus této reakce vědci neznají. Výzkum ji spojuje s vnímáním druhých a se sociálními procesy v mozku, žádné jednoduché vysvětlení ale zatím není jisté. Nakažlivé zívání navíc nefunguje u každého stejně a nemusí se objevit pokaždé, když zívne někdo v okolí.
Kdy věnovat zívání pozornost
Občasné zívání je normální. Pokud se však objevuje nezvykle často a bez zjevné souvislosti s únavou, může být užitečné zamyslet se nad kvalitou spánku nebo nad tím, zda se nezměnily užívané léky. Samo o sobě zívání obvykle neukazuje na konkrétní zdravotní problém; pokud vás jeho četnost znepokojuje nebo se přidají další potíže, poraďte se s lékařem.