Rajče, které po období sucha náhle dostane hodně vody, může začít rychle nabývat na objemu. Slupka se přitom nestihne přizpůsobit a plod praskne. Nejčastěji se to stává po vydatném dešti nebo při nepravidelné zálivce, ale vliv má také odrůda a zralost rajčete.
Co způsobuje praskání rajčat
Kořeny při dostatku vody přijímají více vláhy a plod ji rychle využije k růstu. Pokud byla půda předtím suchá, rozdíl v přísunu vody je výrazný. Slupka má omezenou pružnost, takže se na ní mohou objevit podélné nebo kruhové praskliny, nejčastěji kolem stopky.
Riziko zvyšuje střídání sucha a prudkého zavlažení, například po několika horkých dnech následovaných silným deštěm. Náchylnost se liší i podle odrůdy. Zralé plody bývají k praskání citlivější než ty, které teprve dozrávají.
Jak praskání předcházet
Zalévejte pravidelně a snažte se, aby půda kolem rostlin příliš nevysychala. Vhodnější je důkladná zálivka ke kořenům než časté kropení malým množstvím vody. V horku může být potřeba zalévat častěji, vždy ale záleží na počasí, půdě a velikosti rostlin.
Kolísání vlhkosti pomůže zmírnit vrstva mulče, například ze slámy nebo posečené trávy, kterou necháte před použitím zavadnout. Mulč omezuje rychlé vysychání povrchu půdy. Rajčata pěstovaná v nádobách kontrolujte častěji, protože substrát v nich vysychá rychleji než záhon.
Před očekávaným vydatným deštěm skliďte plody, které už začínají dozrávat. Dojdou i doma při pokojové teplotě. Při výběru osiva můžete dát přednost odrůdám s vyšší odolností proti praskání, ta však nezaručuje, že plody neprasknou za všech podmínek.
Co dělat s popraskanými plody
Rajče s čerstvou, mělkou prasklinou lze obvykle sníst, pokud není nahnilé ani plesnivé. Zkontrolujte ho a zpracujte co nejdříve, protože otevřená rána usnadňuje pronikání nečistot a mikroorganismů. Silně poškozené nebo kazící se plody raději vyhoďte.
Praskání není totéž co tmavá, propadlá skvrna na spodní části plodu, která může souviset s poruchou příjmu vápníku. U prasklin je hlavním preventivním opatřením co nejrovnoměrnější přísun vody.